Obraz 1. - 9.

1.

Krajina - den

Záběr na krajinu,

potom na vesnici, dvůr,

který přechází v sad,

na dvoře chalupa,

stodola, posezení

pod stromem. Stříhaný

trávník, záhonky a kytky.

V záhonku se popelí slepice.

 

titulek

SLEPICE

 

2.

Dvůr u chalupy - den

Věra vychází z chalupy,

nese peřiny, přehazuje přes

bidlo, uhladí je.

Věra se zadívá směrem

ke stodole, odkud je slyšet

štípání dříví.

                                                                (zvuk štípání dříví)

Záběr na slepici,

která se popelí v záhonku.

                                                                 Věra:

                                                                 Íííí! Slepice!!

Věra se rozběhne ke slepici

                                                                 Věra:

                                                                 Jedeš ty bestie, já ti dám.

                                                                 No tak Honzo, dělej něco!

Honza zvolna vyjde ze

stodoly.

                                                                Honza:

                                                                Copak maminko?

 

                                                                Věra:

                                                                Íííí! Slepice! Chyť ji!

                                                                Vyžeň ji! Rozhrabe mi

                                                                kytky!!! Udělej něco!

Honza začne také honit

slepici

                                                                Honza:

                                                                Běž ke stodole, já ti ji

                                                                nadeženu. Á, potvůrka,

                                                                klovla mě.

Honza nechá lovu a fouká

si na ruku.

                                                                Věra:

                                                                Íííí! Utekla ti. Měl jsi se jí

                                                                postavit do cesty... to je

                                                                taky pomoc...

Věra sebere vajíčko, které

slepice vytrousila

                                                                Věra:

                                                                Aspoň něco.

Oba jdou pomalu do chalupy

Věra prohlíží škody na záhonku        

                                                                Věra:

                                                                Vyhrabala mi ty kopretiny

                                                                od Heleny... a ty strakaté

                                                                hvozdíky...

                                                                

                                                                Honza:

                                                                Pamatuješ na tu strakatou,

                                                                co jsem chytil loni?

 

                                                                Věra:

                                                                Tak ta byla pěkně stará...

                                                                musela jsem ji vařit dva dny.

 

                                                                Honza:

                                                                Ale já myslím tu na víně...

                                                                To bylo masíčko...

 

                                                                Věra:

                                                                Tak to nebylo loni ale 

                                                                předloni...

 

                                                                Honza:

                                                                Není to jedno?

 

                                                                Věra:

                                                                ... a nebyla to slepice, ale

                                                                perlička od paní Zelenkový.

Vejdou do chalupy

 

3.

Předsíň chalupy - den

Věra a Honza se zouvají

                                                                Honza:

                                                                V Budějovicích jsem si

                                                                jednou dal perličku..

 

                                                                Věra:

                                                                To nebyla perlička, ale

                                                                bažant a nebylo to 

                                                                v Budějovicích...

                                                                ale přejel jsi ho na 

                                                                rozcestí u lípy...

Věra odloží na polici vejce

                                                                Honza:

                                                                Asi bych měl zajet pro pivo

 

                                                                Věra: 

                                                                No, dojeď. Přijede Helena...

                                                                tak vezmi radši víc...

 

                                                                Honza:

                                                                Máme ještě ten jabčák.

Oba se zase obují

                                                                Věra:

                                                                Ta ti tak bude pít jabčák...

                                                                .. a po cestě vezmi u paní

                                                                Sedlákové vajíčka... jinak

                                                                všecko máme...

Oba vycházejí na dvůr

 

4.

Dvůr u chalupy - den

Věra vytahuje ze stodoly starý

kočárek a basu s lahvemi

                                                                Věra:

                                                                .. vezmi si vozejk ... a ty

                                                                vajíčka nedávej mezi to

                                                                pivo ... vezmi si na ně 

                                                                něco ... a nezapomeň 

                                                                peníze...

 

                                                                Honza:

                                                                Ano maminko. A až přijdu

                                                                do krámu tak pěkně 

                                                                pozdravím.

 

                                                                Věra:

                                                                No jen aby. Posledně jsi

                                                                zapomněl peněženku.

Honza odhrká s kočárkem

                                                                (hrkání kočárku)

Věra zajde do chalupy

Slepice se popelí v záhonu.

 

5.

Okresní silnice - den

Po silnici jede autobus.

V autobuse jede Helena.

 

6.

Cesta k chalupě - den

Honza jede s plným kočárkem

po cestě. Vozík nadskakuje.

 

7.

Zastávka autobusu - den

Helena vystupuje z autobusu.

Z hospody vyjde hospodská

                                                                Helena:

                                                                Dobrý den.

 

                                                                Hospodská:

                                                                Dobrý. Á, vy jedete k Malým..

                                                                No, letos vám to počasí vyšlo.

 

8.

Dvůr u chalupy - den

                                                                (hrkání kočárku)

Honza vjíždí s kočárkem do 

vrátek. Věra vyběhne z chalupy

                                                                Věra:

                                                                Ty jsi koupil dvanáctku?

                                                                Oni desítku neměli?

                                                                A na co buřty? Myslíš, že

                                                                si uděláme ohýnek?

Honza vybaluje náklad

                                                                Honza:

                                                                Ano maminko. Dvanáctky

                                                                jsou ty tři navrchu, ostatní

                                                                jsou desítky. Buřty mám 

                                                                pro sebe na ryby. Pokud 

                                                                vím, Helena o ohýnek 

                                                                moc nestojí...

 

                                                                Věra:

                                                                Chm. Myslíš? Aspoň 

                                                                nebudeme muset na

                                                                dříví... a kde máš vajíčka??

Honza se ohýbá k síti 

pod kočárkem

                                                                Honza:

                                                                Já jsem je dal sem dolů,

                                                                aby se nerozbily...

Věra objeví prázdný roztržený

pytlík od mouky

                                                                Věra:

                                                                Já jsem ti říkala, vem si na

                                                                to něco... myslela jsem něco

                                                                pevného,.... ale ty ne, ty si 

                                                                vezmeš pytlík od mouky...

                                                                člověk aby si dělal všechno

                                                                sám...

                                                                To jsem si našla pomocníka,

                                                                jen co je pravda...

Věra se ohlédne na trávník

k vrátkům a tam sedí 

v pravidelných rozestupech

jedno vejce za druhým tak

jak se sypala při otáčení

koleček kočárku.

                                                                Věra:

                                                                Teď abych to šla uklidit

 

                                                                Honza:

                                                                Ale klid, maminko, on se

                                                                o to Mourek postará..

 

                                                                Věra:

                                                                Tebe tak pro něco poslat...

                                                                Aspoň že je to pivo.

 

9.

Cesta k chalupě - den 

Helena jde po cestě k chalupě

s taškou přes rameno.

Po cestě vidí rozbitá vajíčka.

 

Pokračovat obrazem 10.       


Kontakt

Lenka Rottová