Milan Schelinger - monarchista

Milane, ty máš v Nuslích obchůdek s hudebníma nástrojema a taky jsi monarchista... Tak začneme v tom obchůdku, jak to jde?

Mizerně. Malej krám, v postranní ulici. To nemůže jít moc dobře.

Co všechno nabízíš?

Tedy hudební nástroje a pak i věci mimohudební, tomu se nemůžu bránit, musím prodávat všechno co mi přijde, obrazy... támhle někdo přitáhl fotoaparáty, tak jsem to koupil. No co můžu dělat, doba je zlá!

Tvůj otec mě učil na kytaru...

Ale asi blbě.

Proč?

Protože nehraješ.

Hraju. Vždyť jsem si tady koupil kytaru.

Tak to pardon, takže dobrý. Táta učil na kytaru hodně lidí, třeba Radima Hladíka, chodili k němu všelijaký lidi, který v branži dneska něco znamenaj.

Chtěl jsem se zeptat na osud tvýho bráchy Jirky.... Ale nevím, jestli o tom chceš mluvit...

Osud mýho bráchy je celkem znám, to už je historie, akorát jsou tam furt nějaký nejasnosti, který mě provokujou se do toho nějak pustit, protože v pitevní zprávě nesouhlasej některý fakta... Připadá mi, že nám podstrčili nějaký jiný tělo...

Co se tedy stalo?

Skákali z mostu v sázce kvůli nějaký ženský, což to prej je v Bratislavě zvykem, že se neperou a skáčou z mostu. Ale tím, že ho pak dlouho nemohli najít, běžela šuškanda, že ho oddělali... To bylo tvrdý, čtyři roky po Chartě, mizeli lidi, výslechy... Tak mohla tehdejší moc v tom jednaosmdesátým říct, hledejte tělo, první, který najdete, ať už je pohřbenej, aby se neříkalo, že ho někdo oddělal. Klidně nám mohli podstrčit jiný tělo a přizpůsobit zubařskou zprávu. Když má někdo vyndaný krční mandle, tak nemůže bejt ve zprávě, že je má zvětšený! Když někdo měří 175, tak nemůže najednou měřit 180. Když má někdo modrý oči, tak nemůže mít oči černý!

Co tou záměnou sledovali?

No aby utichly ty fámy, šuškanda, měsíc ho nemohli najít, kolovaly různý řeči mezi lidma... Pojďme od tohodle tématu.

Já jsem si napsal tyhle body: obchůdek, tvůj táta mě učil na kytaru, brácha a monarchisti. Myslíš, že máme šanci mít krále, nebo že si ho nezasloužíme?

Zatím ne. Král přijde vždycky nakonec. Ať je to král světskej nebo duchovní. Ale musej ho ty lidi vytvořit kolektivním vědomím, nemůže přijít a dosadit se někam zpátky, kde byl. To ta společnost musí vygenerovat, musí po tom zatoužit, musí pochopit, co je lepší.

Takže máme šanci...

Copak může přijít král do tohodle, vždyť by se mu smáli! Protože to zatím nechápou. Smáli by se mu, nebo by po něm házeli rajčata z Kauflandu. Aby to přišlo levnějc.

Koho bys doporučil za krále?

Doporučil?!... Podívej se, je několik takovejch variant, jak by to mohlo proběhnout. Samozřejmě je tady legitimní nástupnictví habsbursko-lotrinské dynastie, která tady naposledy vládla. To je legitimní.

Co volenej král?

To je druhá varianta, nějaká význačná osobnost český společnosti, ale to je takový...

No měl by mít modrou krev, ne?

Tak potom někdo z český šlechty, samozřejmě, to je třetí varianta. A pak ještě ta Placákova, kterej myslí, že by se ten člověk mohl zvolit z lidu. Nějakej novodobej Přemysl Oráč, sundaj ho někde z traktoru a budou si myslet, že na něm postavili novou dynastii. Já osobně si myslím, že ten střed je taková ta dynastie z českejch šlechtickejch rodů, já ty Habsburky zpochybňuju, zpochybňuju třeba pragmatickou sankci, to je blábol.

To znamená...

Pragmatická sankce je, když nemá ten panovník dědice, nepodařilo se mu zplodit syna. Tak nastupuje takzvaná pragmatická sankce, že to může bejt syn od jeho bratrance nebo sestřenice nebo tak. Jenomže když museli vymřít Přemyslovci tímhle přírodním zákonem, stejně jako zanikli Jagellonci, tak si habsburci udělali pragmatickou sankci, aby tu dynastii udrželi pomocí všelijakejch strejčků a bratranců, protože by jinak vlastně vymřeli. Marie Terezie si vzala Františka Štěpána Lotrinskýho a proto se jmenujou Habsburk-Lotringen. A nadělali si patnáct dětí a tím tu dynastii zachránili. Ale jsou to Lotringové, protože Habsburkové vymřeli.

A co tvůj život v Regule Pragensis?

To je minulost, to je krásná minulost, na kterou mám vzpomínky... období samizdaťácký, undergroundový... happeningy a já nevím co všechno. A práce u vodních zdrojů v maringotce, že jo. Regula Pragensis neboli Řehole Pražská! My jsme tomu tak říkali, jako že je to necírkevní řeholní řád. Ta řehole nějaká byla, kterou jsme v životě podstupovali.

Ptal se: Stenly Červinka

Vyšlo: Sorry, 3. dubna 2006


Obchůdek Milana Schelingera s hudebními nástroji se nachází v Praze v Nuslích poblíž Náměstí bratří Synků.

Související odkazy:

Odkazy - doporučujeme: Monarchistická strana Koruna Česká 

Rozhovory Stanislava Červinky jr. pro měsíčník Sorry


Kontakt

Lenka Rottová